Aktuality

Teplice otevřely výstavu ČLOVĚK & CÍN (ZINN & SEIN) velkolepě

Za zvuku české a německé hornické hymny se ve čtvrtek 2. dubna 2026 v 17 hodin v jízdárně teplického zámku slavnostně zahájila výstava ČLOVĚK & CÍN (ZINN & SEIN): Archeologické doklady dobývání cínu v Krušných horách, nad kterou převzal záštitu hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec. „Výstava v naší jízdárně dostala více světla a věřím, že bude hojně navštěvovaná veřejností, neboť je moderní a prostřednictvím nových technologií ukazuje názorně dávnou historii,“ představila ředitelka Regionálního muzea v Teplicích Jana Ličková.   

Velmi nás potěšila účast více jak 100 návštěvnic a návštěvníků. Za Ústecký kraj se zúčastnil radní pro kulturu Vlastimil Skála a vedoucí odboru kultury a památkové péče Martin Kohl. Vernisáž navštívili také senátoři Jan Schiller a Martin Krsek, archeoložka Lucie Kursová z Regionálního muzea v Teplicích, Kryštof Derner z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech nebo ředitel Archeologického ústavu v Praze Jan Mařík. Početnou skupinu partnerů projektu ze Saska reprezentovaly státní archeoložka Svobodného státu Sasko Regina Smolnik, projektová managerka ArchaeoTinu Christiane Hemker, kurátorka výstavy Betina Meißner a architektka výstavy Eva Kaluza. O stylový hudební doprovod se postarala Hornická kapela Mostečanka pod vedením Petra Ernsta. Někteří návštěvníci si s nimi i zazpívali.  

Tato expozice představuje vrchol česko-saského výzkumného projektu ArchaeoTin: Archeologie ve světovém dědictví – krajiny cínové těžby. Krušné hory se svými rozsáhlými ložisky cínu skrývají poklad, který podnítil lidi k těžbě v této oblasti již před čtyřmi tisíci lety. První přímý důkaz tohoto faktu objevili montánní archeologové ze Saska před několika lety v cínové rýze u Schellerhau ve východním Krušnohoří.

Pod vedením Saského krajského úřadu pro archeologii sleduje celkem sedm partnerů ze Saska, Bavorska a České republiky v rámci projektu ArchaeoTin několik zásadních cílů. Mezi ty hlavní patří potvrzení těžby cínu v době bronzové pomocí nálezů na dalších lokalitách v saském i českém Krušnohoří a získání nových poznatků o povrchové těžbě v cínových rýžovištích během středověku a raného novověku. Vzhledem k tomu, že se zkoumané oblasti nacházejí v krajině světového dědictví UNESCO Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, využívají vědci šetrné a moderní výzkumné metody, které jsou v maximální možné míře nedestruktivní.

Objev a následný výzkum těžby cínu v době bronzové vede k zásadní změně pohledu na roli Krušných hor ve vývoji prehistorických společností ve středoevropském prostoru. Cín, přezdívaný jako mladší sestra stříbra, je dnes sice neprávem opředen pověstí zastaralosti, ve skutečnosti však tato surovina doprovází a ovlivňuje kulturní vývoj lidstva již od pravěku. K výrobě bronzu pro nástroje, zbraně či šperky potřeboval pravěký člověk směs mědi a cínu v poměru devět ku jedné. Tato surovina se přitom kromě Krušných hor vyskytuje jen v několika málo evropských ložiscích.

O několik století později, na začátku novověku, se v lépe situovaných domácnostech stále častěji objevovalo cínové nádobí a hlavními odběrateli kovu se stali konváři a zvonaři. Ačkoliv těžba v určitém období trpěla válečnými konflikty a krizemi, situace se změnila s industrializací v 19. století. Od té doby se cín začal masivně využívat například k cínování konzervových plechovek. V současnosti je tato surovina nepostradatelná především jako pájka pro elektronická zařízení, součást desek plošných spojů, prvek v nejrůznějších slitinách či jako elektrický vodič v LCD displejích.

Výstava ČLOVĚK & CÍN: Archeologické doklady dobývání cínu v Krušných horách představuje výsledky výzkumného projektu a zasazuje je do širokých společenských, kulturních, ekonomických i historických souvislostí. Koncipována je jako putovní expozice s modulární a multimediální strukturou. Návštěvníci se mohou seznámit s pěti tematickými oblastmi, v nichž lze pomocí osmi interaktivních stanic prozkoumat rozmanité aspekty krušnohorského hornictví.

Z geologického hlediska patří Krušné hory k nejkomplexnějším pohořím na světě. Úvod výstavy přibližuje proces vzniku ložisek cínu a dalších rud, která v průběhu milionů let vytvořila základ pro hospodářský a kulturní rozkvět regionu na české i saské straně. V další části se návštěvníci mohou ponořit do světa výzkumných metod a zjistit, co vidí palynologové pod mikroskopem, jaké závěry lze vyvodit o změnách klimatu v minulosti nebo jak přesně funguje datování dřeva pomocí letokruhů. Celý proces vědecké práce v oblasti montánní archeologie přibližuje série osmi doprovodných filmů.

Stěžejní část výstavy se věnuje vztahu člověka a cínu, jeho vlivu na těžbu a náročnému zpracování suroviny v rámci celého hodnotového řetězce až po finální obchodní produkt. Význam obchodu s cínem v době bronzové a ve středověku vedl ke vzniku nových sociálních i ekonomických mocenských struktur. Opomenuto nezůstalo ani téma vody, která byla pro horníky nezbytným pomocníkem při rýžování, ale zároveň velkým nepřítelem v hlubinných dolech. Právě hrozba zaplavení chodeb vedla k vynálezu takzvaného Ehrenfriedersdorfského čerpacího zařízení, které ve svém slavném díle De re metallica z roku 1556 popsal Georgius Agricola jako revoluční technologii v celosvětovém měřítku.

Závěr prohlídky nabízí dvě 3D projekce zobrazující proměny krajiny pod vlivem těžby a způsob, jakým vědci dokážou tyto stopy interpretovat. V epilogu se výstava vrací k současnosti a budoucnosti tématy globální poptávky a recyklace cínu. Tím podtrhuje strategický význam projektu ArchaeoTin, který vedle přeshraniční spolupráce a podpory turistické atraktivity regionu Krušnohoří zapsaného na seznam světového dědictví usiluje také o zvýšení veřejného povědomí o významu surovin. Česko-německý projekt EU Interreg ArchaeoTin je financován částkou 3,5 milionu eur z programu Interreg Sasko-Česko 2021–2027 v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR).

Výstava ČLOVĚK & CÍN: Archeologické doklady dobývání cínu v Krušných horách v Jízdárně teplického zámku potrvá od 3. dubna až do 28. června. Současně s ní připravilo Regionální muzeum v Teplicích bohatý doprovodný program: 

·       22. 4. – přednáška Michala Urbana Cínové Krušné hory: historie těžby, ložiska a zajímavosti, 

·       28. 4. - přednáška Libora Petra Historie zapsaná v rašeliništích – od konce doby ledové po současnost, 

·       12. 5. – přednáška Kryštofa Dernera Archeologický výzku rýžovišť cínu v Krušných horách, 

·       21. 5. – přednáška Jitky Bažantové Cínové příběhy, 

·       4. 6. - přednáška Františka Gabriela Hrady horníků v Českém Švýcarsku,

·       6. 6. – workshop Ivy Kolorenčové st. Šperk z cínu pro pokročilé.

„Zároveň naše muzejní pedagožka připravila nový zajímavý program pro školy k této výstavě a projektu,“ zve pedagogy ředitelka Ličková. 9. a 10. června se navíc bude v Teplicích konat závěrečná dvoudenní odborná konference k celému projektu ArchaeoTin.

foto: Zlatuše Cee