Exponát měsíce

2025/10 : Drop velký

Drop velký (Otis tarda)

Drop velký je typickým představitelem stepní fauny, který ještě donedávna hnízdil v bezlesých oblastech celé Eurasie. Na území České republiky, konkrétně v oblasti Znojemska, existovala od 19. století trvalá hnízdní populace tohoto druhu. Početnost této populace, která historicky dosahovala 40 – 50 jedinců, začala však od druhé poloviny 20. století klesat, a to zejména z důvodu nevhodného způsobu zemědělského hospodaření. V posledním desetiletí jsou na tradičních místech výskytu v ČR nepravidelně pozorováni již jen jednotliví dropi nebo jejich malé skupiny.

Je to statný pták, který se zdržuje převážnou část života na zemi. Mezi pohlavími existuje dosti nápadný dimorfismus. Samci jsou větší, mohou vážit i více než 15 kg, zatímco váha samic jen v ojedinělých případech přesáhne 5 kg. Samci jsou také výrazněji zbarvení a v dospělosti jim u kořene zobáku vyrůstají dlouhá pera tvořící vous. Přes svou hmotnost jsou dobrými a vytrvalými letci.

Tento typicky stepní druh je na jaře, na podzim a v zimě převážně býložravý. V hnízdním období je významný podíl jeho potravy živočišného původu, přičemž se jedná zejména o hmyz a drobné obratlovce. Potravu drop sbírá nebo uštipuje.

Drop velký je živočich polygamní a promiskuitní. První náznaky toku lze pozorovat za slunečných dnů ještě na zimovišti. Koncem března a v průběhu dubna se ptáci přesouvají na tokaniště. Tok probíhá ve volných skupinách, samci jsou od sebe vzdáleni 50 i více metrů. Oplodněné samice opouštějí tokaniště, aby založily hnízdo. Rozptylují se do okolí, někdy se vzdalují jen 50 – 100 m, často však odlétají mnohem dále, a to i do vzdálenosti 5 – 10 km. Svému hnízdišti bývají velmi věrné a vracejí se sem po mnoho let. Jednotlivé slepice někdy hnízdí osamoceně, jindy jich může zahnízdit více na jednom poli v nevelké vzdálenosti (60 – 80 m) od sebe. Hnízdem je mělká jamka v zemi bez jakékoliv výstelky, anebo je vystlaná jen sporým rostlinným materiálem, který se sem spíše než záměrnou činností dostal prostým sešlapáním vegetace při zakládání hnízda. Hnízdo bývá umístěno většinou v nízké trávě nebo nějaké zemědělské plodině, vzácně ve vyšší vegetaci.

První vejce snáší samice většinou kolem poloviny května a ve snůšce bývají nejčastěji dvě vajíčka. Snůšky s jedním vejcem jsou většinou pozdní či náležejí nezkušeným mladým slepicím. Mláďata se líhnou po 21 – 28 dnech inkubace. Samice jim potravu nejprve podává, brzy se však dokážou krmit sama. Několik dnů po vyklubání se rodina zdržuje v blízkosti hnízda, v případě nepříznivého počasí se na ně vrací a samice mláďata chrání. Později se ptáci zdržují v širším okolí, matka kuřata vodí až do podzimu. Mláďata začínají létat ve věku 6 týdnů. Čtyřměsíční kohouti jsou už stejně velcí jako jejich matka, slepičky jsou mnohem menší. Rodina se na podzim přidává k jiným rodinným skupinám, a tak samice s mláďaty daného roku přežívají zimu ve společném hejnu. Samci pohlavně dospívají v 5 – 6 letech, samice ve 3 – 4 letech věku.

Miroslav Žemlička, kurátor zoologických sbírek

(Zdroje: https://www.zachranneprogramy.cz/drop-velky/)