Exponát měsíce
2025/7 : Zrození archeologického nálezu
Zpět na seznam...
Archeologický výzkum většinou poskytne stovky různých nálezů (artefaktů), nejčastěji střepů z hliněných nádob. V muzejní laboratoři nejprve projdou pečlivým umytím a následně případným složením do celků. Slepení a nezbytné doplnění a barevná retuš ukončí laboratorní zpracování laborantky Ivany Kořánové.
Nádoba, její část a typické fragmenty je třeba zdokumentovat. Dokumentátorka kolegyně Blanka Libhartová nakreslí pohled, který zachytí přesný profil tvaru nádoby a její výzdobu.
Cesta nádoby pokračuje do fotolaboratoře, kde vládne paní Anita Kadlecová. Zachytí pohledy na zdobené podhrdlí nádoby, profil okraje, dno a další detaily.
Archeolog artefakt popíše:
Fragment většího hrnce s okrajem o průměru 34 cm, spodní část a dno se nedochovaly, předpokládaná výška celé nádoby 38 – 40 cm. Materiál hrnčířské hmoty obsahuje kromě jílovité hlíny také ostřivo z rozdrcené slídy a písku. Tloušťka stěn činí 8 – 10 mm. Výduť a zachovanou část nádoby pod ní zdobí jednoduchá rozmáchlá vlnice, rytá do ještě měkké hmoty. Typologické, tvarové a zdobné znaky jsou charakteristické pro vyspělou technologii pomalého vytáčení s ručním dopracováním, užívanou v polovině 12. až počátku 13. století.
Zbývá již jen její jednoznačné pojmenování. Je jím evidenční číslo, vepsané na stěnu nádoby, které získá při evidenci před uložením do depozitáře.
Nyní je nádoba nezaměnitelná a může posloužit pro vědecké zpracování a pro muzejní prezentaci.
Ivana Kořánová, Blanka Linhartová, Anita Kadlecová
(archeologické oddělení RMT)