Exponát měsíce

2026/4 : Cínový sederový talíř

Exponátem měsíce dubna je cínový sederový talíř s rytými motivy datovaný do 2. poloviny 18. století. Pochází z okolí Krupky, kde se používal při rodinné slavnostní večeři (sederu) v průběhu židovského svátku Pesach. Tento svátek je časově shodný s křesťanskými Velikonocemi. V letošním roce připadá na 15. – 22. nisan (2. 4. – 9. 4. 2026). 

Slovo „seder“ znamená hebrejsky „řád, pořádek nebo uspořádání". Sederová večeře má svůj ustálený průběh, při kterém probíhá několik rituálů a vypráví se příběh (hagada) o vyvedení Židů z Egypta, který je popsán v Bibli v Druhé knize Mojžíšově. Tuto událost nám prostřednictvím biblických symbolů sděluje i vystavený talíř.

Centrálním motivem jsou tři arkády s následujícími výjevy. V prostřední arkádě je vyobrazena hostina se dvěma muži při sederové večeři. Nad nimi letí pták s ratolestí jako symbol naděje. Levá arkáda zobrazuje ptáka na stromě, jako motiv svobody nebo duchovní bdělosti. Pravá arkáda zpodobňuje veslujícího muže v loďce s rybou pod plavidlem a hebrejským nápisem, v překladu „Požehnán buď Hospodine, Pane náš, králi světa“. Výjev můžeme chápat jako symbol cesty a přechodu, rybu jako znak života a ochrany. Nad arkádami se nachází dekorativně pojatá rozeta s korunou, zřejmě odkazující na Boží království. Pod arkádami je vyrytý medailon s jelenem, který v židovské ikonografii představuje duši toužící po Bohu. Po obvodu mísy se nachází hebrejský text s instrukcemi k rituálům svátku Pesach, kterými jsou mimo jiné žehnání, mytí rukou, konzumace hořkých bylin a recitace příběhu.

Na sederovém talíři se podává šest tradičních pokrmů, které svojí symbolikou provázejí pesachovým příběhem. Jsou jimi: maror, karpas, macot (macesy), charoset, zro’a a bejca.
Maror jsou hořké byliny, připomínající hořkost otroctví, které Židé zažili v Egyptě.
V českém prostředí se používá většinou křen nebo salát. Karpas je zelenina, evokující jednoduchou stravu otroků. Mělo by zároveň jít o jarní plodinu, což v oblasti střední Evropy splňují zejména brambory. Karpas se namáčí do slané vody, která symbolizuje pot a slzy otroků. Charoset je směs strouhaných jablek, rozinek, oříšků, skořice, medu a někdy červeného vína. Směs představuje hlínu, ze které vytvářeli židovští otroci v Egyptě cihly. Macot (macesy) připomínají, že Židé z Egypta odcházeli ve spěchu a chléb tak nestihl vykynout. Proto se jí po celý svátek Pesach nekvašený chléb. Zro’a je kost, odkazující k obětnímu beránkovi. Místo beránčí kosti se často používá opečená kuřecí kost. Poslední bejca je natvrdo uvařené vejce, které představuje životní cyklus, symbol zrození a naděje.

MgA. Jitka Bažantová, kurátorka sbírek užitého umění