Arménská knižní kultura v díle oseckého cisterciáka

Hledání údajů o dějinách osecké klášterní knihovny v rukopise zdejšího cisterciáka P. Malachiase Welckera (1643-1712), nesoucím název „Reincipit series abbatum“ může přinést nejedno překvapení i pokud jde o historii knih a vzdělanosti na jiných místech, někdy i velmi vzdálených.

Na stranách 169-170 Welckerova manuskriptu se nachází nečekaný údaj o jedné staré kavkazské kultuře, pro níž znamenala kniha velmi mnoho. V monumentálních dějinách Arménie, které sepsal ve francouzštině kolektiv autorů pod vedením Gérarda Dédéyana z univerzity v Montpellier, se lze dočíst, že podle některých cestovatelů, kteří navštívili v dávných dobách Arménii, pociťovali její obyvatelé před jakoukoliv knihou podobnou posvátnou úctu jako Peršané před tasenou dýkou! Je proto více než zajímavé, že arménská knižní kultura měla v době barokní vazbu k oseckým cisterciákům! P. Malachias Welcker si zapsal, že dne 26. května 1698 přijel z Litoměřic do Oseka jakýsi arcibiskup z Větší Arménie, katolík, ctihodný a roztomilý stařec ve věku 105 let! Důvodem, proč přišel do oseckého kláštera, bylo prý to, že měl v Amsterodamu v tisku dvě knihy v arménštině: Písmo svaté a Tomáše Kempenského a na jejich vytištění mu chyběla část peněz pro tamní tiskaře, takže procházel Řím, Vídeň a některá další místa včetně oseckého kláštera, aby sehnal zbytek financí. Welcker zmiňuje, že tento stařec sebou vodil tlumočníka, protože arménsky nikdo neuměl, přesto předřečený arménský arcibiskup sloužil za použití svého misálu v oseckém kostele Nanebevzetí Panny Marie bohoslužbu, velmi podobnou té katolické. Zajímavé je, že v Amsterodamu byl roku1696 skutečně tištěn Tomáš Kempenský „Čtvero kněh o následování Krista“ v arménštině. Vydavatelem tohoto spisu byl arménský arcibiskup Tovma Vanandetsi. Nabízí se tak otázka, zda by nebylo možno tajemného arménského návštěvníka v Oseku, jehož jméno neznáme, ztotožnit právě s Vanandetsim? Každopádně se lze s Armény v českém baroku setkat vícekrát. Například známý barokní kronikář z řádu křížovníků s červenou hvězdou Jan František Beckovský (1658-1722) zmiňuje jiného arménského kněze jménem Avedis, který pobýval mezi prosincem 1711 a dubnem 1712 v Praze a rovněž zde ze své „mešní knihy“ sloužil mši v arménštině.

PhDr. Jiří Wolf